|
|
Vývoj pojetí světové duše u Henryho Mora
Joseph, Jacques ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Hill, James (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat vývoj pojetí světové duše u cambridgeského platonika Henryho Mora (1614-1687), toto téma je však zároveň zpracováno v širších souvislostech raně novověké přírodní filosofie a zrodu moderní vědy. Henry More je myslitelem, v jehož díle se velmi podnětným způsobem střetávají renesanční novoplatonismus s karteziánstvím, raně novověkým mechanicismem a nejnovějšími vědeckými objevy jeho doby. Právě pojem světové duše je přitom bodem, kde dochází k tomuto setkání. Z klasického pojetí novoplatónské světové duše se v Morově pozdější tvorbě stává Spirit of Nature, princip doplňující (a metafyzicky zakládající) mechanické interakce. Zároveň však (aby byla zachována zákonitá pravidelnost takových jevů, jako je gravitace) musí být tento Spirit of Nature zbaven jakéhokoli vlastního vědomí a vůle. Vedle tohoto pohybu "ochuzení" světové duše vytyčujícího cestu, jež vposled povede k pojmu zcela odosobněného přírodního zákona, však hlubší analýza jistých aspektů Morova filosofického systému odhalí i snahu uchovat také širší přesahy klasického pojetí světové duše, jakkoli na první pohled do intencí raně novověkého paradigmatu příliš nezapadají. První a nejobsáhlejší kapitola z historického hlediska podrobně popisuje Morův myšlenkový vývoj vedoucí od hypostaze Psýché (ztotožněné s Duchem...
|
|
|
Téma lásky v poezii generace 27
Doležalová, Barbora ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V diplomové práci "Téma lásky v poezii generace 27" jsme interpretovali motiv lásky u tří básníků daného uskupení - u Vicenta Aleixandreho, Pedra Salinase a Luise Cernudy. Zaměřili jsme se na sbírky z období tzv. rehumanizace španělské poezie, ve kterých polidštění znamená návrat milostného tématu a v nichž autoři poukazují na souvztažnost lásky a poezie jako prostředku, jak překonat samotu jedince a vztáhnout se k druhému, ke světu. Nastínili jsme rovněž vliv surrealismu na Vicenta Aleixandreho a Luise Cernudu. Ale vyvrátili jsme tezi, která polidštění španělské poezie této doby vysvětluje pouze vlivem surrealismu, což jsme doložili na příkladu milostné lyriky Pedra Salinase. V průběhu práce jsme se pokusili ukázat, že prvky čisté, odlidštěné poezie z básní nemizí úplně. U Vicenta Aleixandreho jsme charakterizovali lásku jako kosmickou sílu, která hýbe celým světem, vše ničí a přetváří, propojuje. Zdůraznili jsme tělesnost této lásky a popsali jsme styčné body mezi erotismem a uměleckým procesem. U Pedra Salinase jsme interpretovali lásku jako příběh dvou lidí. Tu zakládá dialog mezi milenci, který přetváří jak lyrický subjekt, tak milovanou. Láska spočívá v napětí, v pohybu mezi extrémními póly. Znázornili jsme základní polohy tohoto milostného příběhu a věnovali jsme se rovněž motivu zájmen a...
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
|
|
Vývoj pojetí světové duše u Henryho Mora
Joseph, Jacques ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Hill, James (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat vývoj pojetí světové duše u cambridgeského platonika Henryho Mora (1614-1687), toto téma je však zároveň zpracováno v širších souvislostech raně novověké přírodní filosofie a zrodu moderní vědy. Henry More je myslitelem, v jehož díle se velmi podnětným způsobem střetávají renesanční novoplatonismus s karteziánstvím, raně novověkým mechanicismem a nejnovějšími vědeckými objevy jeho doby. Právě pojem světové duše je přitom bodem, kde dochází k tomuto setkání. Z klasického pojetí novoplatónské světové duše se v Morově pozdější tvorbě stává Spirit of Nature, princip doplňující (a metafyzicky zakládající) mechanické interakce. Zároveň však (aby byla zachována zákonitá pravidelnost takových jevů, jako je gravitace) musí být tento Spirit of Nature zbaven jakéhokoli vlastního vědomí a vůle. Vedle tohoto pohybu "ochuzení" světové duše vytyčujícího cestu, jež vposled povede k pojmu zcela odosobněného přírodního zákona, však hlubší analýza jistých aspektů Morova filosofického systému odhalí i snahu uchovat také širší přesahy klasického pojetí světové duše, jakkoli na první pohled do intencí raně novověkého paradigmatu příliš nezapadají. První a nejobsáhlejší kapitola z historického hlediska podrobně popisuje Morův myšlenkový vývoj vedoucí od hypostaze Psýché (ztotožněné s Duchem...
|
|
|
"Platónský motiv" v Patočkově filosofii
Jíra, Petr ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
1 Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je výklad "platónského motivu" v Patočkově filosofii jako jednotně strukturovaného myšlenkového pohybu, přítomného v Patočkově myšlení od třicátých do sedmdesátých let. Motivací k takto pojaté interpretaci je obecná otázka vztahu moderního myšlení k evropské filosofické tradici. Práce se snaží ukázat, že Patočkovo myšlení umožňuje odcizení evropského člověka k vlastním duchovním a kulturním kořenům jednak spatřit, jednak překonat. Práce má pět kapitol. První čtyři kapitoly interpretují sókratovské a platónské motivy v Patočkově filosofii chronologicky od třicátých do sedmdesátých let (Patočkova filosofie třicátých let; filosofie Věčnosti a dějinnosti; negativní platonismus; filosofie péče o duši a Evropy). Pátá kapitola obsahuje výklad hlavní otázky práce, tj. otázky jednoty "platónského motivu" v Patočkově díle. Tuto otázku řeší práce ve třech interpretačních krocích. V prvním jsou Patočkovy sókratovsko-platónské motivy zjednodušeny výkladem tří vůdčích myšlenek, které chápeme jako myšlenky shrnující "platónský motiv" v Patočkově díle: myšlenky chórismu, transcendence a péče o duši. V druhém interpretačním kroku je jako společné jádro těchto myšlenek zaveden protiklad "danost-svoboda", který chápeme jako polaritu dvou základních možností lidského bytí, jejíž napětí...
|
|
|
Nový svět jako odraz Starého světa v Comentarios Reales Inky Garcilasa de la Vegy
Mičunková, Ivana ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Mým cílem v této práci je alespoň částečně odpovědět na otázku, která se nám při studiu osoby Inky Garcilase de la Vegy přímo nabízí a tím je jeho neustálá snaha o harmonii mezi Starým a Novým světem, která se v tomto rozporuplném období XVI. století může jevit jako velmi utopická. Z tohoto důvodu bych v této práci chtěla přiblížit inckou kulturu a společnost, a zároveň evropskou společnost tohoto období pro lepší pochopení samotné identity Inky Garcilase de la Vegy , který byl jedním z prvních významných mestických literátů narozených v Novém světě. Klíčová slova: Inkové, konkvista, mestizaje, transkulturace, národní identita, renesance, platonismus, Nový svět, Starý svět, harmonie
|
|
|
Téma lásky v poezii generace 27
Doležalová, Barbora ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V diplomové práci "Téma lásky v poezii generace 27" jsme interpretovali motiv lásky u tří básníků daného uskupení - u Vicenta Aleixandreho, Pedra Salinase a Luise Cernudy. Zaměřili jsme se na sbírky z období tzv. rehumanizace španělské poezie, ve kterých polidštění znamená návrat milostného tématu a v nichž autoři poukazují na souvztažnost lásky a poezie jako prostředku, jak překonat samotu jedince a vztáhnout se k druhému, ke světu. Nastínili jsme rovněž vliv surrealismu na Vicenta Aleixandreho a Luise Cernudu. Ale vyvrátili jsme tezi, která polidštění španělské poezie této doby vysvětluje pouze vlivem surrealismu, což jsme doložili na příkladu milostné lyriky Pedra Salinase. V průběhu práce jsme se pokusili ukázat, že prvky čisté, odlidštěné poezie z básní nemizí úplně. U Vicenta Aleixandreho jsme charakterizovali lásku jako kosmickou sílu, která hýbe celým světem, vše ničí a přetváří, propojuje. Zdůraznili jsme tělesnost této lásky a popsali jsme styčné body mezi erotismem a uměleckým procesem. U Pedra Salinase jsme interpretovali lásku jako příběh dvou lidí. Tu zakládá dialog mezi milenci, který přetváří jak lyrický subjekt, tak milovanou. Láska spočívá v napětí, v pohybu mezi extrémními póly. Znázornili jsme základní polohy tohoto milostného příběhu a věnovali jsme se rovněž motivu zájmen a...
|
|
|
Příspěvek k výchově a vzdělávání ve starověku. Platón a jeho pojetí výchovy
STIBOROVÁ, Pavla
Práce se zabývá Platónovou teorií výchovy. Je rozdělena do tří částí. První část zahrnuje výklad Platónova života, přehled jeho dialogů a vliv Sokrata na Platónův život a filosofii. Druhá část se zabývá samotnou teorií výchovy a zahrnuje kapitoly o vnímání dítěte ve starověku, smyslu výchovy, tělesné a musické výchově a vlivu společnosti na výchovu dítěte v době Platónově. Třetí část práce se věnuje odkazu Platónových myšlenek v dílech budoucích pedagogů. Tato část zahrnuje Platónovy zastánce i jeho odpůrce. Cílem práce je vyložit zásadní aspekty Platónova života a jeho výchovné koncepce. Platónova výchovná koncepce je jedním z důležitých článků v dějinách výchovy.
|
host ::
RSS.